Další kapitolku sem dám až, když tu bude alespoň 10komentářů. Do té dobu nebude ani kapitolka k druhé povídce.
12.kapitola
Po obědě šli Rem a Liz zase do KNP (komnaty nejvyšší potřeby). Tam seděli James a Sirius. O něčem diskutovali.
„Kde asi tak může být?“ Uvažoval právě James. Vůbec si nevšiml, že Liz a Rem vešli dovnitř. To hned pochopili o kom mluví.
„Koho myslíš??“ Zeptal se ho Rem s úsměvem. James se lekl. Stejně na tom byl i Sirius. Jen Liz zadržovala smích.
„Tebe, celou dobu tu sedíš a ………“ S tím přestal mluvit. Všiml si totiž Liz.
„Proč na mě tak zejráš?“ Smála se Liz.
„Jen, že tě hledají snad všichni profesoři. Nikdo nevěděl kde jsi.“
„A ani se to nedozví. Do Bradavic už nehodlám nastoupit.“
„A proč?? To nechceš dodělat školu???“
„Nemám to zapotřebí. To co se vy učíte teď v pátém ročníku jsem se já učila v sedmi letech.“ Usmála se na něj sladce.
„Jak ses to mohla učit tak brzy??“ Nechápal tentokrát Sirius.
„Jednoduše, ale to vám vysvětlovat nemusím. Nevíte kde je Brumbál??“
„Ne:“
„Tak já si ho jdu najít sama.“ S tím odešla. Kluci si začali o něčem povídat, ale to už Liz neslyšela.
Liz si ještě rychle změnila podobu, aby ji nikdo nepoznal a aby neměla problémy z profesory. Teď měla Modré oči a rudé vlasy.
Liz stála před chrličem chránícím ředitelnu.
Jaké dal ten Brumbál asi heslo. Pitomej chrlič. Musí ještě existovat jiná cesta do ředitelny než přes něj. Ne ta tu určitě není. Nauma mi dávala plány Bradavic, abych se zde neztratila. A ty byli z roku dostavění Bradavic. Tak hold budeme muset odstranit ten blbej chrlič. Uvažovala Liz.
„aprirsi (česky-otevři)!!“ Řekla v cizím jazyce. Chrlič se hned otevřel. Liz se usmála a vešla. Vycházela schody a přemýšlela co řekne Brumbálovi. Stanula před dveřmi do ředitelny. Zaklepala. Zevnitř se nic neozývalo. Otevřela a vešla. V ředitelně to vypadalo jako po výbuchu bomby. Liz se nechápavě rozhlížela. Co se tu asi stalo?? Snad si Brumbál nehrál s pyrotechnikou?? To se Liz zdálo nemožné. V tu chvíli si všimla dveří naproti sobě. Vešla do nich. Za nimi byla celkem hezká místnost. Nebudu vám ji popisovat, ale jedna důležitá skutečnost je, že tady to jako po výbuchu nevypadalo.
Liz si všimla fénixe, který právě vletěl do místnosti.
„Kdo jsi??“ Ozval se fénix. Kdysi by se Liz lekla, ale teď byla zvyklá. Vždyť se musela se zvířaty naučit mluvit už u elfů (nepočítejme ještě další školy).
„Elizabeth Radlleová. Hledám Brumbála.“ Řekla mu své pravé jméno, jelikož věděla, že ho fénix nikomu neřekne.
„Ten tu není. Poslední dobou je zaneprázdněný vedením řádu.“
„A nevíš kde ho najít??“
„Chyť se mě. Odvedu tě tam.“ Liz se ho chytla a rázem byla pryč. Objevila se v nějaké hale. Ta byla hezky uklizená. Stěny byly bílé a celkem to tu vypadalo pochmurně (nikde žádná výzdoba).
„Pojď za mnou!“ Zazpíval fénix. Vedl ji přes celou halu až k mohutným dveřím. Fénix Liz naznačil, že tam je Brumbál. Liz zaklepala. Po chvíli ji otevřel muž s jednou nohou. Mířil na ni hůlkou a tvářil se divně (njn co jiného od Moodyho čekat, že??).
„Kdo jste??“ Zasyčel.
„Ehm. Myslím, že to Vás zajímat nemusí. Hledám Brumbála nevíte kde je??“ Snažila se zůstat klidná, ale moc se ji to nedařilo. Přece jen ji Moody naháněl hrůzu. Moody si ji podezřívavě změřil a otevřel dveře dokořán.
„Mais non (česky-ale né)“ Zašeptala zděšeně Liz. Celá místnost byla plná členů řádu. Ti na ni jen vyjeveně zírali. Liz se pokusila o úsměv.
„Kdo jste slečno???“ Promluvil Brumbál.
Komentáře
Přehled komentářů
Je to krásný!! No...kdybych s tím taky neměla problémy, vytkla bych ti tu délku, ale takhle je to supr!! =D
Blytonka
(Blytonka, 7. 1. 2008 15:10)