Jdi na obsah Jdi na menu
 


Tak Deni, konečně jsem ti tu jednorázovku napsala. Doufám, že to bude alespoň trochu podle tvých představ, i když ta romantika tam moc není.

       Povídka pro Denču.

 

Změna:

1,  Tom je o jeden ročník výš než Lily.

                       

Na nástupišti 9 a ¾ se dívka s rudými vlasy bavila s dvěmi dívkami. Společně se něčemu smáli. Kolem nich prošel s ledovou tváří asi stejně starý chlapec. Měl černé vlasy a taktéž černé oči. Byl štíhlé, vysoké postavy. Zvláštní byli jeho prsty. Svou délkou předčili všechna očekávání.

Na dívky se jen povýšeně podíval a šel dál. Zato u dívek se stala změna. Žádná se už nesmála. Spíš pozorovaly chlapce. Jakmile odešel, oddychly si.

„Co ten Radll pořád dělá ve škole?“ Zeptala se jedna z nich.

„No, je jen o ročník výš. A my jsme v šestém, tak tu přece bude chodit.“ Odpověděla Rudovláska.

„Já měla za to, že byl minulí rok v sedmém. Asi jsem se zpletla.“

„Z toho si nic nedělej. Já měla taky pocit, že už byl v sedmém ročníku. Ale tady Lily asi ví víc.“ Narážela na kamarádku dívka jménem Anastásie.

„Ale Ano, vždyť víš, že Lil ví vše.“ Řekla první z nich. Jmenovala se Natálie.

„Tak dost. Jen jsme minule zaslechla profesory. Nic víc. Stačí.“ Utrhla jejich začínající hádku Lily.

„Odkdy ty posloucháš co si mezi sebou říkají profesoři?“ Byla zvědavá Anastásie.

„Jen jsem je zaslechla, né poslouchala.“ Bránila se Lil.

„Ale když se takhle budeme hádat, tak nám ujede vlak.“ Řekla Natálie.

„Tak jdeme dovnitř.“ Přitakala Anastázie.

Ve vlaku si sedly do prázdného kupé a povídaly si. Takto vydržely až k Bradavicím. Tam musely vystoupit.

Zařazování proběhlo tak jak vždy. Po něm se holky najedly a šly spát.

 

Další den ráno šly na snídani. U Zmijozelského stolu seděl Radll. Lily se na něho podívala a srdce ji začalo divoce tlouct.

Proč když ho vidím se cítím tak Šťastná? Ptala se sama sebe.

„Kam se tak díváš?“ Zeptala se ji Anastázie.

„Nikam.“

„Tak jdete už ke stolu, mám hrozný hlad.“

„Kdy ty ho nemáš?“ Rozesmála se Anastázie.

 

Ve stejnou dobu u Zmijozelského stolu:

 

Proč se na mě ta mudlovská šmejdka dívá?? Pomyslel si Tom R. Radll.

„Ty Radlle! Jdeš na ten Křiklanův večírek??“ Zakřičel na něj nějaký blonďák.

„Ano, jdu.“ Sykl Tom.

„Chápeš vůbec proč tam neustále zve ty mudlovské šmejdy??“ Ptal se zase ten blonďák.

„Malfoy, to co dělá a nedělá Křiklan je mi jedno!! Tak se mě neustále neptej na tak přiblblé otázky.“ Okřikl ho Tom. Na to se Malfoy urazil a odkráčel s nosem vzhůru.

Tom se posměšně usmál. Pak také odešel z Velké síně. Nedával, ale pozor na cestu a do někoho vrazil. Ten někdo měl rudé vlasy a byla to dívka. Správně hádáte, že je to Lily.

„Co to děláš??“ Sykl na ni Tom (jakoby za tu srážku mohla ona).

„Já nic. To tys do mě vrazil. Tak tady hned nesyč.“ Naštvala se Lily.

„Css. Co si to dovoluješ ty mudlovská šmejdko??“ Naštval se i Tom. Čekal cokoli, ale to co se stalo ne. Lily, místo aby ho seřvala, se na něj podívala se slzami v očích a utekla. Tom se za ní díval nechápavě. Všiml si, že na zemi leží Lilyiny věci. Rychle je sebral a spěchal za Lily.

Vyděl už jen jak vbíhá do společenky. Tam už nemohl. Rozhodl se, že ji ty věci dá na hodině. Příští totiž měli s Nebelvírem.

Jaké ho, ale čekalo překvapení, když Lily na hodinu nepřišla.

Ještě nikdy nevynechala hodinu. Jen, když byla nemocná a to teď není. Tak kde sakryš je?? Radši se potom půjdu podívat na ošetřovnu jestli tam není.

 

Jak si myslel tak udělal. Po hodině rychle zaletěl a ošetřovnu. Lily tam, ale nebyla. Teď si již nevěděl rady. Další hodiny vynechal a hledal Lily. Ale ať hledal sebevíc, nenašel ji. Z toho byl zoufalý.

Kam ještě mohla jít?? Proč nemají v knihovně nějaký plánek s Bradavicemi. No jasně knihovna!! Na tu jsem zapomněl!!

A honem běžel do knihovny. Na první pohled to vypadalo, že tam nikdo není. Tom však věděl, že tam jsou i tajné místnosti. Pomalu šel k jedné z nich. Ta se nacházela až na konci knihovny. Když ji otevřel, viděl tam plačící dívku. Byla to Lily. Tom se na ni díval lítostivě. Moc ho mrzelo, že na ni tak moc vykřikl a tak ošklivě ji oslovil.

Po nějaké době konečně promluvil: „Lily.“ Ta zvedla překvapeně hlavu. „Proč pláčeš?? No tak neplač už.“ Mluvil pomalu. Klekl si k ní. Šetrně ji setřel slzy. Lily se malinko usmála. I Tom se na ni usmál. 

 

Další den bylo ve škole pozdvižení. Tom Radll, největší nepřítel mudlů a kouzelníků z mudlovských rodin, šel na snídani ruku v ruce s Lily Evansovou, která pocházela z mudlovské rodiny.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

:-)

(Denisa, 31. 12. 2007 13:33)

díky moc bylo to bezvadný ani nevadí že tam ty romantiky nebylo moc je to prostě supr