Tak máte tu další kapitolu. Vím, že jsem říkala, že další dostanete až, když bude 10komentů u 12.kapitolky, ale v počítači máme vrus, který nechce odejít, a já mám strach, že se to vymaže (což by mě dost naštvalo).
Vaření
„Ano já jsem Lucka. Ráda tě poznává.“ Usmála se na něho Lucka.
„Já tebe taky. Co děláš??“
„Čtu.“
„Kdo tě k tomu donutil???“ Nechápal James, jak si může někdo dobrovolně číst.
„Nikdo. Ráda čtu. Je to jediná věc, která tě může zaměstnat, ve chvílích, kdy se nudíš.“
„Tak to si nemyslím, ale to je teď jedno, máš jít na večeři.“
„To už je tolik??“ Optala se Lucka a podívala se na hodinky. Ty označovaly 18:30. Úplně se lekla.
„Tak pojď.“ Pobídl ji James. Lucka vyskočila a šla z pokoje. James ji podržel dveře a stejně jako Lucka šel dolů. Tam na ně čekali David s Esmeraldou a nějakými chlapci. Jeden z nich měl černé vlasy a černé oči. Druhý měl hnědé oči i vlasy.
„Ahoj.“ Pozdravila je nervózně.
„Lucko,“ řekla Esmeralda „tohle jsou Sirius Black (ukázala na černovlasého chlapce) a tohle je Remus Lupin (ukázala na toho posledního chlapce).“ Dokončila svůj projev.
„Já jsem Lucka Cibulová.“ Představila se i Lucka. Sirius se na ni svůdně usmál.
„Nechcete někdo něco k jídlu??“ Ujala se znova slova Esmeralda.
„To víš, že ano, mami. Ze školy nám nic na cestu nedali.“ Přikývl James.
„Tak dobrá. Kluci, vy si nejdříve běžte dát věci do pokoje a vybalit si.“ Nařídila mu jeho mamka nesmlouvavě. Kluci něco zabručeli a odešli.
„Lucko, pomůžeš mi s přípravou jídla??“ Zeptala se Lucky Esmeralda.
„Jasně.“ Souhlasila nadšeně Lucka.
„Tak pojď.“ Vyzvala ji Esmeralda a šla do kuchyně. Lucka pospíchala za ní.
„Co budeme vařit??“ Optala se Lucka v kuchyni.
„Nevím. Vyber co chceš.“ Usmála se Esmeralda.
„Tak třebáá….. Bramboračku.“ Rozzářila se Lucka.
„Nemám na ni recept. Takové jídlo ani neznám.“ Zapřemýšlela Esmeralda.
„To nevadí. Umím to nazpaměť.“
„Dobrá .Napiš mi tedy recept.“
Lucka se dala do psaní. Na papíře se za chvíli rýsoval celý recept:
Bramboračka
Potřebujeme: 1 a ½ vody, ½ kg brambor, 100g kořenové zeleniny, 50g kapusty, 50g tuku, 60g mouky, česnek, sůl, majoránka pepř
Příprava: Nejprve si z tuku a mouky připravíme jíšku, kterou zalijeme vodou a osolíme. Přidáme na kostičky nekrájené brambory a vaříme dopoloměkka. Pak přisypeme křenovou zeleninu, kterou buďto nastrouháme na hrubém struhadle, anebo nekrájíme na drobné kostičky. Součastně přidáme nahrubo nakrájenou kapustu. Pak polévku dovaříme a okořeníme česnekem, majoránkou a pepřem, můžeme použít i běžné polévkové koření.
(pozn. Tohle radši nezkoušejte, je to opsaný z nějaký blbý knížky, tak to může být klidně jedovatý.)
To podala Esmeraldě. Ta si to přečetla. Na tváři se ji začal rýsovat úsměv.
„Tak to by šlo. Dáme se do práce.“ S tím začaly vařit.
Asi po půl hodině seběhli kluci dolů. S nimi šel i Henry.
„Jéé. Co to tady tak voní??“ Ptal se zvědavě Henry.
„Že by jídlo???“ Odpověděla jedovatě Lucka.
„Jestli už chcete jíst, tak nachystejte na stůl a my to zatím doděláme.“ Usmála se na ně Esmeralda.
„Jasně.“ Zasalutoval James. Všichni se rozesmáli. Po chvíli se, ale uklidnili a dali se zase do práce. Tu měli všichni hned hotovou a šli jíst.
„Bylo to výborné. Ale smím se zeptat, co to bylo?“ Promluvil Henry.
„Bramboračka.“ Odpověděla Lucka.
„Co teď máte v plánu??“ Optala se všech Esmeralda. Kluci se po sobě podívali.
„Ehmm… Třeba by jsme se mohli jít projít.“ Napadlo Rema.
„Dobrej nápad.“ Souhlasil James a Sirius jen přikyvoval.
„Tak se nezapomeňte pořádně obléct.“ Usmála se na ně Esmeralda. Lucka vstala a začala sklízet ze stolu.
„Lucko, nechceš jít taky s námi??“ Zeptal se ji Sirius.
„Ne.“ Odmítla s mírným úsměvem.
„Tak dobrá. My jdem.“ Zavelel James.
„A vraťte se do osmi.“ Zavolala na ně ještě Esmeralda.
„Půjdu do pokoje.“ Oznámila ji Lucka.
„Tak dobrá.“
V pokoji si Lucka sedla na postel. Vzala si knížku, kterou četla předtím, než přišel James, a začetla se do ní. Brzy ji měla dočtenou. Jak zjistila na obalu knížky jsou ještě tři díly této knížky. Jelikož to bylo zajímavé, rozhodla se, že si tady v knihovně další pokračování půjčí. To se mělo jmenovat Znamení draka.
Z přemýšlení o tom jak bude knížka pokračovat, ji vyrušilo otevírání vchodových dveří. Hned poté i nějaké naštvané hlasy. V nich poznala Poberty (bez Petra). Podívala se na hodinky a zjistila, že je 8:05.
Škodolibě se ušklíbla. Esmeralda si potrpěla na přesnosti, takže z tohoto budou mít dost problémů. Sama si pamatovala jek přišla o deset minut později, než měla. Esmeralda byla naprosto vytočená. Od té doby Lucka chodila vždy o pět minut dřív.
Její předpovídání problémů se nemýlilo. O chvíli později se ozval dost hlasitý a naštvaný hlas, patřící Esmeraldě. Lucka, ale neslyšela, co říká. PO pěti minutách se vše klidnilo a Lucka usla.
NICE!
(mollyhana, 8. 4. 2008 14:32)